Moje poprvé...

Mám pocit, že už nikdy nezaprší a teplota neklesne pod 35 °C. Navíc se blíží naše dlouho očekávaná dovolená na Moravě, kde, jak známo, je ještě větší vedro, než v Čechách. Je mi jasné, že na kola letos nevyjedem, protože bychom se uvařili a tak se nejspíš budem placatit někde u rybníka. Pokud do něj teda vlezu. Většinou totiž mým nárokům na čistou vodu vyhovuje jen rybník na Zvůli (ozkoušeno i letos a je fakt dokonalej ;))
A pak, 3 dny před plánovaným odjezdem, padne otázka, jestli nejet rovnou k moři? Když už se tak jako tak placatit u vody, proč ne zrovna u tý slaný? Cílová destinace je jasná - Chorvatsko. Já tam nikdy nebyla, muž naposledy asi před patnácti lety - v Makarské. Takže sedám k internetu a hledám, kde by se nám mohlo líbit. Makarskou zavrhuju hned na začátku, tlačenici na městské pláži si rádi odpustíme. Jet na blind se mi nechce, ačkoli všichni tvrdí, že je to úúúúplně v pohodě, že ubytování najdem určitě a levný. Jenže já bych navíc chtěla, aby se nám tam i líbilo a byl tam klid. Takže procházím nově objevený Airbnb.cz (díky, Markéto!) a je vybráno ;) Pojede se do Brely.
Vyrážíme nakonec už ve čtvrtek večer, abychom si cestu rozdělili na 2 dny a cestou se stavili v Plitvicích, kde přespíme v kempu Korana. Kemp je to parádní, jen škoda, že slibovaná řeka poněkud vyschla, takže plánované koupání nevyšlo...
Ráno balíme a vyrážíme k jezerům. Čeká nás příjemná cesta lesem, kolem průzračně čisté vody plné ryb. Nemůžu se na tu krásu vynadívat a fotím každý vodopád snad 20x ze všech možných úhlů :D

Na závěr ještě trochu promoknem (až na kost). Ale stálo to za to! Pak už hurá do Brely. Ubytování je na jedničku. Skvostný výhled na moře, klid, vůně borovic, úplná pohádka ;) 

luxusní zmrzlina

padající horizont ignorujte ;) 

Malá rada - když fotíte na fakt dlouhej čas, ujistěte se, že jste si přibalili i nabíječku na foťák, ať nedopadnete jeko já - po třech snímcích bylo po baterii...

Vůbec nechápu, proč jsem tak dlouho Chorvatsko zavrhovala? Vždyť je tu tak krásně...

A co vy, jezdíte do Chorvatska? Podělte se, ať mám inspiraci, jak a kam příště ;)

Nejkrásnější svatba

A má to za sebou, sestra moje nejmilejší ;) Svatba na Nebozízku byla vážně úchvatná. Klidně by mohla trvat i dva dny, protože mám pocit, že to všechno hrozně rychle uteklo.

Sestřina kamarádka a vizážistka v jedné osobě z nás udělala ještě větší krasavice, než jsme normálně :D No fakt, vlastní muž mě nejdřív vůbec nepoznal :D (jak jsem byla ještě krásnější ;)) A nevěsta byla samosebou nejkrásnější ;)

A protože svatba byla venku, všichni jsme si přáli hezké počasí... a to tak moc, že bylo vedro k zalknutí ;) Celých úžasných 35 °C. Ale všichni byli stateční, nikdo se neroztekl, nikdo nezkolaboval a všichni jsme si to moc užili.

foto Petr Pelucha

Vysněný dřevěný stůl...

Tak jsem se konečně dočkala ;) Náš starý skládací stůl, který jsem pořizovala snad před deseti lety ještě do garsonky, nahradil tenhle nový, dřevěný.

Koupili jsme ho neošetřený, takže jsem dlouho studovala, jestli je lepší ho lakovat, nebo olejovat a usoudila jsem, že olej na dřevo bude to nejlepší ;) Akorát není úplně od věci přečíst si nejdřív návod, jak s takovým olejem zacházet, a ideálně podle něj i postupovat. Ušetříte si pak třeba broušení navíc, protože jste si z oleje vytvořili ošklivou lepkavou vrstvu, kterou fakt nechcete. Takže když se v návodu píše, abyste olej po 20 minutách setřeli, prostě to za těch 20 minut udělejte. Ne za 40, jako já ;)

Ale nakonec to dobře dopadlo. Naolejováno je tak akorát a já už stihla i ušít prostírání ;)

Akorát jich budu muset našít víc, protože chtít po dětech, aby jedly nad talířem, je asi moc :D

Svatební....

Chystá se svatba veliká - moje malá ségra se v červenci vdává a tak vrcholí všechny přípravy. Hledáme šaty pro družičku (a svědkyni - mě), ty nejlepší svatební oznámení, vymýšlíme, jak bude vypadat dort a kdo to všechno nafotí. Zkrátka velká legrace ;)
Celá svatba by měla být v barvě námořnické modři nakombinovaná s malinovou.

Botky už mám - krásný, malinový... mají jen jednu chybu... jsou ukrutně vysoké. Mně, která běhá po světě nejradši v balerínkách, případně podobně placatých polobotkách, koupila má nejdražší sestra lodičky na deseticentimetrovém podpatku...držte mi palce, ať se na nich nezabiju ;)

A jestli to všechno přežiju bez ztráty kytičky, je to na mou věru poslední svatba (stejně jako první), kterou svědčím. Tolik starostí jsem neměla ani s tou vlastni :D

Kam s dětmi o prodlouženém víkendu...

Plán byl jasný - ráno vstanem a vyrazíme.... jen se nám to ráno pak nějak protáhlo až do poledne ;) Ale pak už se vážně jelo, nejdřív do Berouna a pak na Točník.

někteří se hned na začátku nechali zlákat místními koláčky a pak se s plnou pusou povalovali v trávě ;)

V Berouně se totiž, jako každý rok, konají řemeslné trhy. Chtěla jsem pozdravit holky s Ema Mamisu a případně dokoupit nějaký ten hrnek... neb jak víme, hrnků není nikdy dost ;) A tak jsem nakoupili každému něco ;)

hrneček na espreso pro Péťu, mléčenka pro mě a píšťalka pro kluky (každý má svou)

A po Berouně už hurá na Točník, kde se jako každý rok konala akce s názvem Mamuti na Točníku. Děti si tu mohly vyzkoušet, jaké to bylo v pravěku...Mlely mouku, plácaly nádobí z hlíny a hrály jakousi hru ;)

Jája si vyzkoušel místní trůn

Takže, pokud nemáte na neděli zatím žádný plán, směle vyražte v našich stopách, stojí to za to ;)

Bokovky na jarmarku

Řemeslný jarmark v Lysé nad Labem už pomalu klepe na dveře... Příští sobotu v 10 to vypukne na náměstí Bedřicha Hrozného. Těším se, s kým se zase potkám, protože atmosféra v Lysé je vážně úžasná. Lidi se usmívají, povídají, nakupují. Někteří se zastaví, aby mi řekli, že si loni koupili tu a tu věc a že je skvělá, případně, že potřebují další ;) Prostě úplný balzám.
Takže já běžím do dílny, ať mám s sebou zase spoustu novinek ;) A Vám se hodím aspoň pár novinkových Bokovek, další najdete v obchodě ;)

Když 2 dělají totéž...

Keramickou hlínu jsem v ruce nedržela už pěknou řádku let...naposledy na střední... a teď se naskytla příležitost si vytočit vlastní hnek! U Ema Mamisu! Těšila jsem se, až Báru a Petru poznám naživo a vytočený hrnek měl být pověstnou třešničkou na dortu ;)
Kdo jste někdy točil na kruhu víte, že to není žádná sranda, ale spíš pěkná fuška. Když už to vypadalo, že mám konečně vycentrováno, zas jsem nějak záhadně hnula s tou hroudou hlíny a jelo se nanovo. Až se mě Báře zželelo a tu hroudu mi vycentrovala. Pak jsem se snad půl hodiny snažila vykouzlit něco, co by aspoň vzdáleně připomínalo hrnek. A na výsledek jsem byla náležitě pyšná... než ho Bára postavila na poličku vedle svých dokonalých hrnečků a já se musela v duchu smát, co že jsem to vytvořila za paskvil :D
Čekal mě pokus číslo 2 - hrnek z plátu. Ten už jsme zvládla víceméně bez pomoci a na příštím rande malování hrnečku. Celý týden jsem vymýšlela ten nejvíc super truper motiv, co bych si na hrnek namalovala, až jsem v den D všechny motivy zapomněla a vrátila se k původním rybičkám.
Navíc mě čekalo překvapení. Bára musí mít někde schovaný kouzelný proutek, protože to, co dokázala vykouzlit z mého vytočeného "hrnečku", to bylo prostě úžasný.

tady jsou v celé své kráse ;)

toto je můj hrnek...

velikost přesně na ranní kávu

Zkrátka, když 2 dělají totéž, není to totéž ;)
Takže ještě jednou, Báro, díky! A příště máš u mě dortík ;)