středa 27. ledna 2016

Pořádek v kabelce

Přiznám se vám, že mám v kabelce spíš binec než pořádek. Všechno naházený pátý přes devátý a jediná kapsa, kterou využívám, je ta na mobil. Občas si zvládnu připnout klíče na šňůrku, většinou je ale lovím u dna kabelky a nadávám si, že je mi ta klíčenka pěkně k prdu, když ji nevužívám.

I to je jeden z důvodů, proč nešiju velký kabelky. Blbě se v nich hledá :D A taky mě z nich bolí záda, protože se dovnitř vejde fakt hodně věcí, většinou těch, co vůbec nepotřebuju...
Letos jsem se ale rozhodla, že tomu bude konec!

Moje Dámička a všechno, co se do ní vejde. 
Když už jsem našila tolik organizérů, začla jsem je taky používat. A vy aspoň uvidíte, jak se dají využít, případně, co všechno se dovnitř vejde.
Knížka, protože ne všechny knihy vyjdou jako e-knihy ;)
A tady velká taštička v plné polní
Diář A6, sluchátka, vizitky, kapesníky a dokladovka

A bez všech těch kapsiček se do mojí Dámičky vejde tahle hromádka:

Moje Dámička je ale menší než ty, co najdete u mě v eshopu. Proto jsem vám ještě nafotila jednu z obchodu, ať máte lepší představu, co a jak se vám tam vejde ;)
Plná a zavřená
Organizér, Fintipytlík, peněžěnka, penál, Kindle
A ještě jeden pohled dovnitř ve verzi pro ty, co raději knížku než čtečku ;)
Mimochodem, knížka uvnitř je "Otcem i matkou proti své vůli" od Zdeny Frýbové. Jestli se chcete hodně smát, vřele doporučuju ;)
A tady pěkně vyskládáno. Obaly na Kindle, penály i organizéry najdete tady
Jak to máte vy? Má ve vaší kabelce všechno svoje místo nebo zvládáte chaos? ;)


úterý 26. ledna 2016

Kopec? Kopec!

Bydlíme tu víc než 8 let, ale bobovat jsme jezdili do Prahy. V Šárce je kopců habakuk, tady aby kopec pohledal... Když bylo nejhůř, stačil nám remízek u hřiště.

Letos se ale zadařilo ;) Zjistili jsme, že kopec (nebo možná kopeček?) je od nás jenom kousek, schovaný mezi domky ve slepé ulici, kam běžně fakt nechodíme. 
Na naše bobování úplně ideální. I já jsem si ho sjela, jen mě u toho nikdo nefotil :D 
Čaj na zahřátí patří k povinné výbavě každého bobaře.

úterý 12. ledna 2016

Kindle a já

Do knihovny se mi už moc knížek nevejde a náš byt není zrovna nafukovací, takže mi naprosto vyhovuje mít část knihovny ve svém novém Kindlu. A aby se mi v kabelce nepoškrábal, spíchla jsem si na něj rovnou obal.
Výšivka je podle krásné ilustrace Ivony Knechtlové aka Bel Ami. Vyšito jsem měla už nějaký ten pátek, abyste si nemysleli, že vyšívám jak tryskomyš ;)
A protože jsem spolu s čtečkou dostala i poukaz na knížky, mám toho na čtení spoustu ;) Jako první jsem pomyslně otevřela "To prší moře" od Radky Třeštíkové.
foto vypůjčeno z Martinus.cz
Knížka je na trhu už dlouho a původně mě nijak nelákala, než jsem si kdesi přečetla recenzi, kvůli které jsem změnila názor. Chvílema jsem měla pocit, že je hlavní hrdinka Hanka moje alter ego...
Knížka o tom, jak se rozvod rodičů podepíše na Hančině duši. Jak se pak vyrovnává s tátovou sebevraždou a po několika letech i s máminou smrtelnou autonehodou, která možná nebyla úplnou náhodou. Chvílema jsem měla problém se od knížky odtrhnout a jít konečně spát, abych ráno nekoukala jak vyvoraná myš. Občas úspěšně, většinou neúspěšně...

A ještě před Vánoci jsem si koupila P.S. Ani Geislerové - tentokrát jako klasickou knížku, protože Leliny obrázky bych ve čtečce dost postrádala. Jsou fakt krásný. Asi už jste o ní slyšeli.. Anin deník, který psala pro Elle vydaný knižně. 
foto Martinus.cz
  



Elle nekupuju a tak jsem vlastně ani nevěděla, do čeho jdu. Knížka mě ale mile překvapila. Jasně, je to oddechovka, žádnou hlubokou myšlenku tu nehledejte. Ale když chcete vypnout, chcete si přečíst něco milýho a leckdy i vtipnýho, klidně po ní sáhněte ;)

středa 6. ledna 2016

Hlavně ať je to překvapení

Jak to máte s překvápkem na Vánoce? Já jsem jako malá před Vánoci prolejzala všechny máminy skříně a pídila se po dárcích. Vzpomínám si, jak jsem našla vyšívací sadu a když se mě pak mamka ptala, co bych chtěla pod stromeček, řekla jsem, že ze všeho nejvíc zrovna tu. Akorát jsem pak vůbec nevyšívala... a taky jsem tehdy objevila úplně všechny dárky dřív, než jsem je vybalila pod stromkem. Od tý doby už se po dárcích nepídim. A vyžaduju překvapení ;) (má to ten můj chlap se mnou občas těžký ;))

"Mami, to je pokračování," volal Jája, když vybalil svojí fotoknihu ;)
 Nejvíc ze všeho si přál rybářskej prut a taky ho dostal ;) Jsem zvědavá, kolik ryb uloví ;)
Když jsme zrovna nejezdili po příbuzenstvu jezdili jsme na hřišti s novou buggynu.
Ale letos se fakt vyznamenal ;) Pod strom mi totiž krom Kindle nadělil i hamaku, o které sním už dlouho, ale pořád se na ní jaksi nedostalo... A k tomu navíc spoustu knížek, takže jsem těch 14 dní prolenošila střídavě u čtení, malování a pletení.
Co pod stromem nejvíc potěšilo vás? ;)