Svatební....

Chystá se svatba veliká - moje malá ségra se v červenci vdává a tak vrcholí všechny přípravy. Hledáme šaty pro družičku (a svědkyni - mě), ty nejlepší svatební oznámení, vymýšlíme, jak bude vypadat dort a kdo to všechno nafotí. Zkrátka velká legrace ;)
Celá svatba by měla být v barvě námořnické modři nakombinovaná s malinovou.

Botky už mám - krásný, malinový... mají jen jednu chybu... jsou ukrutně vysoké. Mně, která běhá po světě nejradši v balerínkách, případně podobně placatých polobotkách, koupila má nejdražší sestra lodičky na deseticentimetrovém podpatku...držte mi palce, ať se na nich nezabiju ;)

A jestli to všechno přežiju bez ztráty kytičky, je to na mou věru poslední svatba (stejně jako první), kterou svědčím. Tolik starostí jsem neměla ani s tou vlastni :D

Kam s dětmi o prodlouženém víkendu...

Plán byl jasný - ráno vstanem a vyrazíme.... jen se nám to ráno pak nějak protáhlo až do poledne ;) Ale pak už se vážně jelo, nejdřív do Berouna a pak na Točník.

někteří se hned na začátku nechali zlákat místními koláčky a pak se s plnou pusou povalovali v trávě ;)

V Berouně se totiž, jako každý rok, konají řemeslné trhy. Chtěla jsem pozdravit holky s Ema Mamisu a případně dokoupit nějaký ten hrnek... neb jak víme, hrnků není nikdy dost ;) A tak jsem nakoupili každému něco ;)

hrneček na espreso pro Péťu, mléčenka pro mě a píšťalka pro kluky (každý má svou)

A po Berouně už hurá na Točník, kde se jako každý rok konala akce s názvem Mamuti na Točníku. Děti si tu mohly vyzkoušet, jaké to bylo v pravěku...Mlely mouku, plácaly nádobí z hlíny a hrály jakousi hru ;)

Jája si vyzkoušel místní trůn

Takže, pokud nemáte na neděli zatím žádný plán, směle vyražte v našich stopách, stojí to za to ;)

Bokovky na jarmarku

Řemeslný jarmark v Lysé nad Labem už pomalu klepe na dveře... Příští sobotu v 10 to vypukne na náměstí Bedřicha Hrozného. Těším se, s kým se zase potkám, protože atmosféra v Lysé je vážně úžasná. Lidi se usmívají, povídají, nakupují. Někteří se zastaví, aby mi řekli, že si loni koupili tu a tu věc a že je skvělá, případně, že potřebují další ;) Prostě úplný balzám.
Takže já běžím do dílny, ať mám s sebou zase spoustu novinek ;) A Vám se hodím aspoň pár novinkových Bokovek, další najdete v obchodě ;)

Když 2 dělají totéž...

Keramickou hlínu jsem v ruce nedržela už pěknou řádku let...naposledy na střední... a teď se naskytla příležitost si vytočit vlastní hnek! U Ema Mamisu! Těšila jsem se, až Báru a Petru poznám naživo a vytočený hrnek měl být pověstnou třešničkou na dortu ;)
Kdo jste někdy točil na kruhu víte, že to není žádná sranda, ale spíš pěkná fuška. Když už to vypadalo, že mám konečně vycentrováno, zas jsem nějak záhadně hnula s tou hroudou hlíny a jelo se nanovo. Až se mě Báře zželelo a tu hroudu mi vycentrovala. Pak jsem se snad půl hodiny snažila vykouzlit něco, co by aspoň vzdáleně připomínalo hrnek. A na výsledek jsem byla náležitě pyšná... než ho Bára postavila na poličku vedle svých dokonalých hrnečků a já se musela v duchu smát, co že jsem to vytvořila za paskvil :D
Čekal mě pokus číslo 2 - hrnek z plátu. Ten už jsme zvládla víceméně bez pomoci a na příštím rande malování hrnečku. Celý týden jsem vymýšlela ten nejvíc super truper motiv, co bych si na hrnek namalovala, až jsem v den D všechny motivy zapomněla a vrátila se k původním rybičkám.
Navíc mě čekalo překvapení. Bára musí mít někde schovaný kouzelný proutek, protože to, co dokázala vykouzlit z mého vytočeného "hrnečku", to bylo prostě úžasný.

tady jsou v celé své kráse ;)

toto je můj hrnek...

velikost přesně na ranní kávu

Zkrátka, když 2 dělají totéž, není to totéž ;)
Takže ještě jednou, Báro, díky! A příště máš u mě dortík ;)

Jaro budiž pochváleno

To sluníčko je prostě balzám na duši. Včera jsem dokonce vytáhla kolo a mám za sebou první jarní projížďku - HURÁ! Kluci provětrali kola už minulý týden a dokonce i Jája jel poprvý sám bez koleček. Starty mu ještě nejdou, ale když ho někdo roztlačí, drandí už docela dlouho sám ;) Pokud do mě třeba nenabourá...

Už se těším, až si vyrazíme všichni ;)

A tady ještě pár Bokovek - něco na přání, něco k prodeji

S jehlou v ruce

Moc se mi líbí ruční výšivka na běžně používaných věcech... Polštáře, kabelky, oblečení.
A tak jsem se přihlásila na jednodenní kurz k Evě, abych se to taky neučila ;) Ne, že bych nikdy nevyšívala, ale jsem samouk a jak víme, vždycky je co zlepšovat. Nehledě na to, že při společném vyšívání ten čas tak rychle letí, člověk se dozví nějakou tu vychytávku, a vůbec tam narazí na samé fajn ženské ;)
Zbývalo už jen vymyslet, co budu vyšívat... No, co bych já tak mohla, se svou dávno profláklou vášní? Hádáte-li kolo, hádáte správně ;)

A nebyla bych to já, kdyby z výšivky nevznikla následně taky kabelka ;) Moje ;)

A co vy a výšivka? Líbí - nelíbí? Já už se chystám na další kurz, třeba se tam potkáme ;)

Hlavně, ať to není žádná romantika!

Ale taky, ať je to pěkně vokatý, výrazný, ve stylu tech art...
Panejo :D Když si zadáte Tech Art do googlu, abych si to tak nějak ujasnila, vyjela mi samá super truper auta... tak to by asi nebylo ono...
Dohodly jsme se na úžasném petrolejovém lnu a černých kožených uchách, zbytek byl na mně.

Velká taška na noťas, uvnitř růžová, aby ladila k růžovému neoprenovému futrálku na notebook.

se spoustou kapes na lejstra i na drobnosti

Doplněná proužkem z echino, růžovými knoflíky a koženkou na dno.

Romantika to teda není každopádně ;)