Co je malé, to je milé ;)

Pro malé kabelky mám slabost... asi proto, že sama jsem moc centimetrů nenarostla, takže velké kabelky mě míjejí ;) Do tohohle typu kabelek jsem se zamilovala...

Jedna z nich - ta tyrkysová s ptáčky, je ušitá z úžasného bavlněného saténu...zapomeňte na rádoby saténové noční košilky a ten odporný materiál, co se tak akorát na všechno lepí... tohle je docela jiné kafe. 

A jak jste na tom s velikostí kabelek vy? Radši malé nebo velké?

Klenot

V minulém příspěvku mi Bára psala, že má doma taky Husy ;) a nelenila a poslala mi foto předmětu doličného. Ale nejsou to ledajaké Husy... jsou to husy archivní - Tuzexové ;) A abych Vás o ten skvost nepřipravila, vkládám fotku, kterou mi Bára poslala.

Syslírna

Pořád syslím nějaké látky ze strachu, že mi je někdo vykoupí a už nikdy, nikdy, nikdy nebudou k dostání. (Ačkoli, když někde na blogu vidím ty vaše skříně plné látek, jsem pořád ještě břídil :D) Mně zabírají jen 4 police...
Potíž je v tom, že mi pak dlouho trvá, než do nich střihnu... neb se stále prokousávám tou zásobou a pro jistotu pořád doplňuju o další skvosty ;) Třeba Břehule mi v polici ležely taky pěkně dlouho. Než uzrál čas, spíchnout z nich jednu z Dámiček

A aby ji nebylo samotné smutno, přihodila jsem ještě jednu modromodrou - přesně z těch látek, co už nejsou k sehnání...

No a včera mi dorazily skvosty z echina... to jsem zvědavá, kdy se k nim dostanu ;)

A jak to máte vy? Syslíte, nebo hned zasedáte ke stroji? ;)

Vzhůru do oblak a ještě dál...

Tyhle divoké husy se k němu náramně hodí - k obalu na turistický deník...

přední a zadní strana

...

spousta kapsiček na drobnosti

vkládací záložka na odznáčky

Jaro na obzoru?

Při pohledu z okna to tak skoro vypadá, těch 5 cm sněhu, co napadlo a během dne zas roztálo, snad ani nestojí za zmínku... My teda stále doufáme, že zima ještě nekončí a jarní prázdniny si užijeme aspoň trochu na sněhu. Instruktor lyžování je domluven, společnost k čaji taky ;) Kryštof se nemůže dočkat.
Mně čeká pro změnu týden nešití. Vyměním jehlu a nit za brusku, hoblík a lak a třeba už bude brzo hotovo :D Večery proložím čtením. Konečně dojde na tu bichličku, co mi dorazila začátkem roku.

V knihkupectvích se po ní jen zaprášilo a recenze jsou víc než skvělé. ;)

A teď už běžím do dílny, abych stihla před odjezdem došít a poslat všechny ty objednáky ;)

Jedna jarní Dámička

Ke strojům!

Po vánočním lenošení se nějak nemůžu nastartovat... hlavně mám plnou hlavu chalupy, kde co vylepšit, co ještě dokoupit, co zrenovovat. Teď o víkendu jsem zase našla spoustu pokladů ;) Muž moje nadšení úplně nesdílí :D Ale až to bude hotové, to bude krása :D
Zrušila jsem starou brusku (prostě uletěla ta spodní část, co vibruje a brousí) a tak jsem si nadělila brusku novou a celý víkend jsem áchala nad tím, jak je úžasná, tichá a vůbec z ní nemám rozvibrovaný ruce, jako z té předchozí. Nebe na zemi :D
Uklidili jsme dědův starý pracovní stůl... to je tak úžasný a nádherný vynález... kam se hrabou všechny ty hobby stolky ;)

Ale už byl čas zasednout taky ke stroji šicímu... takže první várka novinek už je v eshopu... dokladovky, fintipytlíky a malé kabelky. A teď budou na řadě peněženky... teda až je ušiju ;)

Kryštůfek šel na návštěvu ke kamarádce a nechtěl přijít s prázdnou, tak jí namaloval tulipán ;) Mně se moc líbí, tak si ho sem připíchnu ;)

Lenošení

Povánoční lenošení na chalupě... trocha sněhu, vískající děti, praskající dřevo v kamnech, pohádka...

řezání dřeva do kamen... 

a jedéééém... vykukující tráva nevadí, boby frčely i tak ;)

naše samota...

úžasná židle.. teda až se dobrousí... zrušila jsem na ní brusku a teď čekám na novou... doufám, že stihne dojít, než na chalpupu pojedem příště.

co to bude, až to bude?

krmítko pro ptáčky... předpokládám, že až příště přijedem, nebude tam ani zrnko..

náš voják... stará helma nalezena ve stodole, samopal vyráběl táta

Původně jsem měla v plánu zajet s dětma v pondělí nakoupit, stavit se na hřbitově, zajet za tetou na návštěvu. Ale nevyšlo to.. V pondělí připadnul sníh, cestáři možná vyjeli, ale ne tam, kde jsem potřebovala. Cestou do Votic jsem zůstala viset pár metrů před vrcholem kopce. Zasněženým silnicím v okolí České Sibiře jsem poněkud odvykla... Zachránil nás projíždějící pán, který mi otočil auto v kopci a my jeli nakonec jinudy... do nejbližší vesnice, kde se dalo koupit něco k jídlu a já se modlila, ať vyjedem ty kopce zpět. Naštěstí se povedlo. ;)