Naše Tour de France - část třetí

Opouštíme Avignon a míříme do Marseille. Cestou se zastavíme v Saint Remy, kde se v psychiatrické léčeně léčil Vincent van Gogh poté, co si uřízl ucho. Část léčebny nyní funguje jako malé muzeum psychiatrie a k vidění je i Vincentův pokoj.

Léčebna je stále v provozu a Vincent tu během svého ročního pobytu namaloval 150 obrazů a desítky kreseb.
A nedaleko odsud leží Glanum, Antické město, které bylo osídlené už v 7. století před Kristem. Za doby Vincenta bylo ale pod vrstvou hlíny. Archeologové ho objevili až mnohem později. Plně zachované zůstaly jen 2 stavby - Vítězný oblouk a Mauzoleum.

Člověk by tu klidně mohl strávit minimálně půl dne na to, jak rozlehlý je areál a kolik domů se tu nachází...

My se ale vydali směr Aix-en-Provence do Hotel de Caumont kde právě probíhala výstava Guggenheimova muzea - Manet, Cézanne, Dega, Picasso i van Gogh.

Cestou na výstavu jsme si poslechli i místní kapelu ;)

A podle mě nejhezčí Vincentův vystavený obraz

 Hotel de Caumont byl svého času velmi prestižním hotelem a nyní slouží jako výstavní a vzdělávací prostor. Nádherně zrekonstruovaná budova, která stojí rozhodně za vidění.

Odtud jsme už zamířili rovnou do Marseille. Rychle jsme se ubytovali a vyrazili na obhlídku města, které nás, upřímně, moc nenadchlo. Byli jsme už zmlsaní krásou všech těch městeček, kudy jsme projížděli, že jsme Marseille ani nedali moc šanci... Přišla nám nevoňavá, ufoukaná, nesympatická. Větší vítr než tady jsem ještě nezažila. Když jsme vyjeli na kopec k Notre-Dame de la Garde, musela jsem se zapírat do země, aby mě vítr neporazil.

A kvůli větru jsme vynechali procházku po útesech, protože by to nemuselo dobře dopadnout...Ráno jsme tedy od Notre-Dame vyrazili jinam. Ale kam, to vám nepovím, neb jsme si to nenapsala :D Ale procházka to byla pěkná ;)

A ta úplně poslední zastávka cestou domů patřila Rýnským vodopádům, které k mému překvapení nebyly nikde v lese, ale ve městě. Loďkou se dá zajet těsně pod vodopád, my si tuhle atrakci ale nechali na příště, i tak to bylo jedno velké vau!

A pak už hurá domů. Čím víc jsme se blížili k domovu, tím větší byla kosa. Od ranních téměř 20° jsme se posunuli k cca 1° a i sněhu jsme si cestou domů užili ;)
A to mýdlo jsme si v Marseille samozřejmě nestihli koupit ;) Zkátka příště, no..

Naše Tour de France - část druhá

Na čtvrtek hlásila rosnička zataženo a déšť, ale než jsme dorazili k akvaduktu Pont du Gard, bylo po dešti. Akvadukt je starý víc než 200 let, je postavený bez malty a každý rok se po něm projde víc než 2 miliony turistů

Další zastávkou bylo Aigues Mortes (Mrtvé vody). Přístavní město vystavené králem Ludvíkem IX. ve 13. století. Akorát to moře po letech ustoupilo ;) Původní město, které je obehnané mohutnými hradbami je malinké a krásné. Celé jsme ho obešli po hradbách, viděli jsme blízké soliny a hned vedle kopce soli.

A na závěr dne jsme si nechali Arles a koloseum. Omrkli jsme ho tentokrát jenom zvenku. Klidně bych tu strávila půl dne. Krásný město se spoustou památek.

A takhle bych se v podstatě mohla rozplývat nad každým městečkem a každou vsí, kde jsme se procházeli nebo kudy jsme projížděli ;) Ale nejvíc áááách to bylo v pátek.

Ráno jsme vyjeli do kláštera Sénanque a i bez levandulí stál za to. Chod kláštera zajišťuje 10 mnichů a provoz hradí z výdělků z prodeje levandulových výrobků. Klášter je bez jakékoli výzdoby a to včetně kaple.

Druhá zastávka byla v Roussillonu a nedalekých okrových dolech. Připadala jsem si jak v Arizoně ;) Prošli jsme si asi hodinovou stezku a pak se šli podívat na město. Nepočítaně okrových odstínů...

A odtud jsme vyrazili do Gordes, kde ale fičel takový vítr, že jsem skoro nic nevyfotila.

Podle mě vypadá Gordes líp z dálky než zblízka ;) Vyrazili jsme sem hlavně kvůli podzemnímu mlýnu, kde se kdysi lisoval olivový olej. A taky jsme si tu všimli upoutávky na nedalekou vesničku Village de Bories, kterou jsme se rozhodli taky omrknout. Stýček google sice tvrdil, že už mají zavřeno, ale štěstí nám přálo a měli jsme ještě spoustu času na prohlídku vesnice.

Domy jsou poskládané z vápence a mají různou funkci - stodoly, sýpky, obytné domy, chlívky. Vesnice byla ještě před 100 lety obydlená a fungovala jako sezónní ubytování od jara do podzimu. 

Naše Tour de France - část první

"Co kdybychom jeli třeba do Francie?" zaznělo někdy v zimě u nás doma... A pak začlo velké plánování. Teda ne moje, ale mužovo ;) Tohle máme totiž perfektně vyladěný. Domi se nadšeně vrhne na plánování, vybere ubytování, promyslí v kolik kdy kam vyrazíme a já si pak všechnu tu nádheru náležitě užívám ;) Do posledního puntíku!
Dovolenou jsme si naplánovali na začátek května - jednak kvůli svátkům, přeci jen ta dovolená není nevyčerpatelná, jednak proto, že jet před sezónou má svoje velké výhody.
Vyjížděli jsme v pondělí  směrem Dijon a cestou se stavili v Heidelbergu. Prohlídli jsme si část města, hrad a pak pokračovali dál do Francie.

Náš původní plán, že si ještě prohlídneme podvečerní Dijon, vzal rychle za své, protože jsme dorazili za tmy, celí uondaní z cesty a byli jsme rádi, že se můžem natáhnout na postel a nikam nemusíme. Krásy Dijonu jsme si tedy nechali na úterní dopoledne.

Bez hořčic jsme samozřejmě neodjeli ;) Prodávají se ve spoustě příchutí a bylo těžký vybrat ty nej ;)

A pak už hurá do Avignonu, kde jsme měli strávit 4 noci.

Fotka Avignonského mostu samozřejmě nesmí chybět ;)

 

A Papežský palác v popředí se žlutými vestami..

Avignon je nádherné město. Přesně splnilo moje očekávání francouzské architektury. Bydleli jsme v centru, kousek od Papežského paláce, který je vážně obrovský a rozhodně stojí za to vidět ho i zevnitř. Prohlídku města jsme si nechali na 1.5., takže nás neminuly ani demonstrující žluté vesty.. Zkrátka Francie se vším všudy ;)

Ema má mísu... a já hrnečky ;)

Už nějakou dobu jsem si chtěla vyfotit tu svoji Emamísí sbírku nejen hrnků a dneska mě k tomu nakopl tenhle Bářin článek o úskalích ruční práce. Vřele doporučuju k přečtení ;)

Báru znám už asi 2 roky? (Nebo 3?... ten čas tak letí :D)... když jsem o ní četla článek na Fleru, pak jí na HitHitu přispěla na novou pec a pak si u ní za odměnu vytočila svůj první hrneček.

No a pak jsem si vybudovala takovou malou závislost, no... Na téhle fotce mi ještě 2 kousky chybí... 

A pomalu pokukuju po nějakým tom snídaňovým talířku, špěrkovničce a tu máselnici, tu bych taky potřebovala :D
A jakou závislost máte vy? ;)

Táborové kostýmy

Kluci mi odjeli na skautský tábor. Letošní téma táborovky je "Zaklínač," takže bylo potřeba ušít kostýmy... Ano, vím o tom už asi půl roku a ano, došívala jsem je den před táborem...
Ve staré Burdě jsem našla střih na tuniku - bohužel jen do velikosti 128 - což je teda pro Kryštofa prachsprostě málo... tak jsem mu dopřála nějaký ten centimetr na šířku navíc a trochu jsem to přehnala, protože jsem se do tuniky nakonec celkem v pohodě vešla i já :D
Po drobných úpravách je ale nositelná i pro mladého pána....

 Taky se ohromně hodí, když zapůjčíte svůj overlock (protože kabelky na něm nešijete a oblečení vás úplně neba..) a nakonec ten supertřepivej len lemujete pěkně klasicky cikcakem ;)

 Ale nakonec jsem ty košile pokořila a pánové jsou nadšení :D Jája na spodní fotce není načuřenej, abyste si nemysleli - to je výraz "DRSOŇ"

 A tady už se nám to trochu zvrtlo... taková klasická bratrská bitka...

A je to tady!

Tak dlouho jste si psali o nová homeopatická pouzdra, až jsem se rozhodla mít jich pro vás zásobu skladem. A první várka už je v eshopu, další se objeví co nevidět.

A ano, můžete se těšit i na větší pouzdra. Snad se mi povede je došít co nejdřív.

Nová kuchyň

Jste zvědaví, jak to dopadlo s naší starou-novou kuchyní? Ještě není tak úplně hotová, ale už jsem vás nechtěla napínat ;)

Kupovali jsme jen nové obklady a pracovní desku, skříňky a dvířka jsou původní, jen natřené Balakrylem a namontovala jsem na ně nové porcelánové úchyty.

V létě ještě přiděláme police nebo horní skříňky, to je ještě v řešení... a bude hotovo... Až bude výsledek publikovatelný, ráda se tu s ním pochlubím ;)

a ještě jeden záběr s odstupem, ať je vidět větší kus skříněk ;)